Obsah knihy Vesmírné kontiki
Předmluva
Trocha fyziky
Bůh
Něco z terminologie
Začneme od počátku
Zákon akce a reakce platí všude
A teď něco milého
Jak to tedy začalo
Kdo je to tedy člověk?
Stvoření člověka
Ještě jednou, ale ze široka
Cože to krásného v sobě nosíme
Duchovní smrt
Vesmírné paralely
Polohmotné civilizace
Čas a prostor
Polarita, dobro a zlo
Sféry kolem Země
Duše zemřelých
Ubohé duše
Evoluce duše
Zvířecí člověk
Znovuzrození
Rozhovor s nevědomou duší
Duše zvířat
Magie "Bílých bohů"
Kultura Mayů
Staří Řekové
Ježíš Kristus
Mediální projevy
Duchovní učitel Josef z Nazaretu
Duchovní učitel Laurentius
Existuje Satan?
Duchovní učitel Emanuel
Duchovní učitel Apoštol Jakub
Duchovní průvodci
Zemřelí příbuzní
Současné a budoucí kosmické události
Hledejte je a naleznete
Životní zkoušky
Modlitba
Jak jsou modlitby přijímány Bohem
Myšlenky a slova
Stáří
Rozloučení
Opakování s duchovním učitelem Emanuelem
Závěr
Doslov
Doporučená literatura
Ukázka z Kontiki
Stvoření člověka
…. Adam byla vysoká duchovní bytost, jejíž karmické zatížení bylo mnohem lehčí než naše vlastní. Jeho tělesná vývojová forma je označována jako forma polozvířecí. K dnešní lidské formě došlo vývojovým vzestupem ve smyslu fyzickém i vnitřním.
Tento přechod však byl zcela jiný než ten, který líčí biblické prameny. Bůh neuplácal Adama z hlíny, ale použil k jeho stvoření ód země ve formě materiálního polozvířecího těla, který odpovídá i ódu těla dnešního člověka. Ód fyzického těla Adamova se vrátil, tak jako těla všech lidí, po pozemské smrti k zemi zpět. Takto do života vyvolaná prvotní forma hmotného těla člověka byla jedinečností svého druhu.
Sféry kolem Země
…..Duše, inkarnovaná na Zemi ve zhmotnělém těle, přejímá po tělesné smrti opět původní formu těla fluidálního, zatíženého doposud neodčiněnými prohřešky tak dlouho, dokud její nositel nezíská duchovní čistotu, s níž jsme byli všichni stvořeni. Toto zatížení se projevuje ve snížené transparenci, nedostatečné duchovní čistotě, světelném vyzařování a neschopnosti rozpětí se do vyšších dimenzí, než jsou ty, které odpovídají našemu současnému vývojovému stavu. To jsou většinou sféry blízké Zemi.
Ježíš Kristus
….. Začnu úvahou mojí známé: "Teď o Velikonocích přemýšlím nad ukřižováním Krista. Stále přemýšlím nad tou dávnou dobou. Bolí mne zloba těch lidí. Opravdu se stali loutkami a nemyslícím davem. Co by se stalo, kdyby se zachovali jinak, kdyby se rozhodli pro udělení milosti pro Ježíše? Ten dav měl svobodnou volbu, Bůh by ji určitě respektoval. Pravdou je, že způsob, jakým to tehdy proběhlo, působí silně dodnes." Moje známá se ale dopustila jedné závažné chyby: Dav provázející Ježíše ke kříži neměl svobodnou vůli. Stál plně pod nadvládou Satana a jeho pomocníků!
Potěšila mne její reakce: "Teprve teď jsem si s plnou silou uvědomila, že jsme sice vesmír svobodné volby, ale u nás, na Zemi, jsme vlastně loutkami. Však již Komenský napsal Všichni na jednom jevišti světa. Jsme loutkami do té doby, než si uvědomíme, jak to vlastně všechno funguje. Bolestně najednou vnímám tu polovičatost zdejšího lidského materiálního poznání. Já, absolventka University Karlovy, vím toho o životě jen polovinu. Protože nežiji-li jako samostatná bytost, ale jako ovládaná loutka - to se mi nelíbí, to se mi opravdu nelíbí.
…. Nejdříve však musíš přemoci svého nejsilnějšího protivníka: sama sebe. Své negativní myšlenky, návyky, činy a pocity, nevíru a našeptávání toho, kdo tě chce držet v zajetí temnoty. Ale stačí jen jediná věta: "Já chci!" Věta, která ti otvírá brány ráje. Řekni si: "Jednal by Kristus také tak? On měl odvahu bojovat za pravdu a postavil se proti nesprávně jednající společnosti celým svým životem."
Hodnoty společnosti nevycházejí z celku, jsou vytvářeny každým jednotlivým člověkem. Každý národ je zrcadlem hodnot každého občana, který musí být zodpovědný sám za sebe a neměl by hledat příčiny v ostatních. Ne stav společnosti, ale každý jedinec odpovídá za své slabosti a klopýtání.
Mediální projevy
....Čím více se blížíme víře ke Stvořiteli a udržovateli celého kosmu a jeho životů, tím víc se probouzíme k vnitřnímu poznávání mimozemských dimenzí a jejich životů a tím více se zeslabuje vliv lidských negativních průvodců, protože v nás roste stále více pocit kosmické sounáležitosti, vzájemnosti, lásky k Tvůrci a všemu stvoření. Tím více se prosvěcuje a zintenzivňuje naše vyzařování. Jeho sílu ony pociťují jako bolest a té se vyhýbají. Člověk pak dosahuje vyššího vývojového stupně a k němu jejich síly nedosahují.
Kosmická sdělení jakýchkoliv civilizací přijímám zdrženlivě. Jdu jinou cestou. Kosmické osobnosti jsou stejné životy jako my, stvořené stejným Otcem. Od pozemského člověka se liší jen vyšším vnitřním vývojem, ale iony mohou podléhat omylům. Musí žít a řídit se zákony a požadavky svého Tvůrce stejně jako my sami. Pro mne je rozhodující a vedoucí silou Stvořitel, který nás při plnění úkolů vede a provází s přispěním svých pomocníků.