Kniha apokryfů - Karel Čapek

Kniha je mistrovskou ukázkou Čapkova jazykového vtipu, ironie a hluboké moudrosti, kdy na malém prostoru (povídky mají často jen pár stran) dokáže vystihnout složitý filozofický problém. Čapek zbavuje slavné postavy (jako Napoleona, Alexandra Velikého nebo Prométhea) jejich mramorového lesku a ukazuje je jako chybující lidi řešící běžné starosti. Historické kulisy mu slouží k zamyšlení nad dobovými problémy 20. století (vzestup diktatur, otázka morálky, relativita pravdy). Z každého příběhu vykoukne neotřelý pohled na známé téma a nutí k zamyšlení nad prostou člověčí moudrostí. Autor hledá obyčejnou lidskou pravdu a soucit.

Praha, KMa, 2000 brožovaná, 251 stran.

159,00 Kč
Skladem

1. Smrt Archimédova: Archimédes není v Čapkově podání roztržitý vědec, který zemře kvůli čmárání do písku. Je to geniální konstruktér válečných strojů, kterého se Římané snaží přetáhnout na svou stranu. Archimédes odmítá, protože věda a pravda jsou pro něj víc než mocenské zájmy. Je zabit, protože se nenechal koupit.

2. Romeo a Julie: V tomto příběhu Čapek ironizuje Shakespearovo drama. Vypráví ho kněz, který tvrdí, že se vše odehrálo jinak: Romeo byl jen chudý mladík a Julie se nakonec neotrávila, ale šťastně se provdala za Parise, se kterým měla kupu dětí a spokojený život. Čapek tím ukazuje kontrast mezi básnickou legendou a prostou realitou.

3. O pěti chlebích: Pekař si stěžuje na Ježíše. Ne proto, že by nevěřil v jeho učení, ale protože Ježíšův zázrak s nasycením zástupů několika chleby mu kazí živnost. Pokud bude Ježíš rozdávat jídlo zadarmo, pekaři zkrachují. Je to ukázka toho, jak vysoké ideály narážejí na přízemní ekonomické zájmy jednotlivce.

4. Alexandr Veliký: Alexandr píše dopis svému učiteli Aristotelovi a vysvětluje mu, že dobývání světa nebyla touha po slávě, ale "politická nutnost". Každé nové území musel dobýt jen proto, aby zajistil hranice toho předchozího, až nakonec ovládl svět, což vlastně ani nechtěl.

5. Svatá noc: Příběh o narození Ježíše viděný očima hostinských, u kterých Maria a Josef nenašli místo. Hostinský je pragmatický člověk, který řeší obsazenost pokojů a neuvědomuje si, že se vedle v chlévě odehrává dějinný zázrak.

6. Lazar: Lazar, kterého Ježíš vzkřísil z mrtvých, není šťastný. Trápí ho, že už jednou prožil smrtelnou úzkost a teď ji musí čekat znovu. Čapek zde tematizuje tíhu lidské existence a strach ze smrti, který je nevyhnutelný.